Pokud ne fašismus, tak co to potom je? Před volbami v Izraeli
9. 2. 2009 | Vložil: Jerem Zahere | Rubrika: Hezky Česky | 
Vytisknout
|
Miláček ruských (dříve sovětských) imigrantů, dnes podle práva na návrat plnohodnotných občanů a voličů v sionistickém Izraeli. Jaké jsou myšlenky jednoho z černých koní nadcházejích voleb? Alarmující čtení, přesto hned začátku je třeba uvést, že jeho případný volební úspěch by nemusel ještě znamenat díky mezinárodnímu tlaku také politický vliv. Ovšem ten tlak by musel přijít od toho, jehož názory jsou v Izraeli přijímany alespoň jako doporučení a ne hned zameteny pod stůl.
Jmenuje se Avigdor Lieberman a všeobecně se očekává, že se stane hlavním překvapením nadcházejících voleb ve státě Izrael. Mnoho izraelských intelektuálů označuje Liebermana jako sekulární obdobu Meira Kahany, zakladatele teroristické skupiny, která prosazovala genocidní etnické čistky proti každému, kdo je ne – žid v Izraeli – Palestině. Kahana byl zavražděn v New Yorku v roce 1990 krátce po svém projevu, v němž vyzýval k vyhlazení a vyhnání Palestinců ze země Izrael.
Podle průzkumů veřejného mínění by mohla Liebermanova strana Yisrael Beiteinu (Izrael je náš domov) získat 16 až 17 křesel Knessetu ze 120, tvořících izraelský parlament. Tím by se stala třetí největší stranou v Izraeli, po stranách Likud a Kadima. Byla by tak zároveň důležitým koaličním partnerem v příští sionistické vládě.
Izrael je náš domov není nějakou okrajovou stranou či stranou politických vyvrženců. V poslední době do ní vstoupil např. bývalý velvyslanec Izraele v USA Danny Ayalon či Uzi Landau, dlouholetý ministr za stranu Likud.
Někteří pozorovatelé očekávají, že nová americká administrativa prezidenta Baracka Obamy a mezinárodní židovské organizace budou tlačit na předpokládaného vítěze voleb Benjamina Netanjahua, aby Liebermana a jeho stranu při sestavování vlády ignoroval – z důvodu zachování vztahů s USA a Evropskou unií. To je však vzhledem ke ztotožnění pohledů obou politiků velmi nejisté. Lieberman byl šéfem kanceláře předsedy vlády v době Netanjahuova premiérství v letech 1996-1998, později převzal klíčové rezorty.
Lieberman se narodil v Moldavsku v roce 1958, v roce 1978 potom imigroval do Izraele o dle zákona o návratu obdržel automaticky občanství. Nyní žije v oblasti Západního břehu Jordánu. Svoji stranu založil v roce 1999, poté, co byl poprvé zvolen do Knessetu. Bez uzardění lze jeho politiku označit jako rasistickou i genocidní – v poslední době byl dokonce citován v tom smyslu, že proti oblasti Gazy by mělo být použito jaderných zbraní…
V roce 2002 vyzval Lieberman izraelskou vládu (tehdy pod vedením jiného vraha – Ariela Sharona), k plošnému bombardování palestinských center, které by donutilo jejich obyvatele k útěku do Jordánska. Deník Yediot Aharonot citoval Liebermana při zasedání kabinetu: „ráno budeme bombardovat obchody, v poledne čerpací stanice, odpoledne banky – ale mosty musíme nechat otevřené“.
V roce 1998 Lieberman vyzýval k vyvolání záplav Egypta
bombardováním Asuánské přehrady. V roce 2001 jako ministr infrastruktury navrhoval rozdělit Západní břeh do čtyř kantonů, bez Palestinské administrativy, s tím, že Palestinci by nesměli mezi kantony cestovat. V roce 2003 deník Ha’aretz uvedl, že Lieberman vyzval k utopení palestinských vězňů v Mrtvém moři, přičemž slíbil dodat autobusy pro jejich přepravu…
Roku 2004 Lieberman uvedl, že 90% Palestinců by si mělo hledat novou domovinu za hranicemi Izrale. „Tady pro ně není místo. Ať se zabalí a táhnou“. V roce 2006 vyzval k zabití těch arabských členů izraelského parlamentu, kteří se sešli s představiteli hnutí Hamás.
V poslední době si vzal na mušku Írán, v tom se ovšem neliší od ostatních politků sionistického státu s jejich obvyklou písničkou hrozeb.
Podle izraleského novináře Gideona Sameta by stoupající popularita Liebermana neměla být brána jako nějaká anomálie politického systému, tvrdí, že „Liebermanovy myšlenky pronikají hluboko do izraleské společnosti. Netanjahu otveřeně neřekne, že s ním neuzavře vládní koalici. Nakonec vždyt i strany Kadima a Labouristická strana s ním ve vládě sedět musely“ napsal Samet v článku pro Maariv.
V posledních týdnech se mnoho izraleských intelektuálů – včetně těch, kteří jsou označováni jako levicoví – vyjádřili ve smyslu podpory myšlenek genocidní války proti Palestincům. „Nadešel čas pro údery na obyvatele Gazy akcemi, které se nám dosud protivily – zabíjení politických představitelů, blokády s cílem hladovění a nedostatku vody, blokády zdrojů energií, rozsáhlé ničení. Neexistuje jiná volba“ napsal Yaron London, levicový komentátor. „Zabíjení civilistů bylo oprávněné. Prý je třeba brát zřetel na to, že ne všichni podporují Hamás – ale to přece nejde rozlišit, kdo hlasuje pro Hamás a kdo ne“.
Tyto zřetelně kriminální myšlenky nejsou samozřejmě ponechány bez povšimnutí, získávají ovšem v Izraeli na popularitě. Bývalý televizní komentátor Haim Yavin před přijetím Liebermana a jeho strany do přístí izraelské vlády. „Kahana může být mrtvý, ale Kahanismus je živý až moc, vražedné nenávisti k Arabům je země plná“ uvedl Yavin v rozhovoru pro deník Ha’aretz.
Alarmující ovšem je, že Yavin se svým názorem představuje stále ubývající menšinu ve společnosti, která je unášena směrem k fašismu.
Autor: Khaled Amayreh, okupovaný východní Jeruzalém
Originální článek: http://weekly.ahram.org.eg/2009/933/re5.htm
Photo: www.daylife.com